Byli jste někdy na wellness darty?
NEWSLETTER 2jogínek: Body, mind, soul & FUN!
BODY: Jóga, pilates, nebo čchi-kung? Vědci zjistili, co pomáhá v boji s rakovinou
Když se píše o józe a zdraví, obvykle to zní jednoduše: jóga pomáhá. S čím? Se vším. Jak často? Pravidelně. A co přesně znamená pravidelně? To už bývá zahaleno přibližně stejným tajemstvím jako správná výslovnost sanskrtských názvů pozic.
Nová vědecká práce se pokusila být konkrétnější. Autoři shromáždili výsledky 73 randomizovaných studií, do kterých se zapojilo celkem 5 130 lidí s onkologickým onemocněním nebo po jeho léčbě. Porovnávali pět aktivit, které propojují pohyb a práci s myslí: jógu, pilates, čchi-kung, tai-či a tanec. Zajímalo je, jak ovlivňují kvalitu života, úzkost a depresivní příznaky.
Dobrá zpráva zní, že společně vyšly tyto aktivity lépe než kontrolní podmínky ve všech třech oblastech. Ještě zajímavější ale bylo jejich vzájemné pořadí. Nejvyšší pravděpodobnost nejlepšího výsledku mělo pilates u kvality života, čchi-kung u úzkosti a jóga u depresivních příznaků.
Autoři se pokusili odhadnout také vhodný objem pohybu. Pro kvalitu života jim napříč všemi sledovanými disciplínami vyšlo optimum přibližně 490 MET-minut týdně. To je odborná jednotka kombinující intenzitu a čas.
Co si z toho můžeme opravdu odnést
Studie neříká, že jóga léčí rakovinu ani že může nahradit onkologickou nebo psychologickou péči. Sleduje podpůrné aktivity, které mohou pomáhat s psychickou zátěží a kvalitou života během léčby nebo po ní.
Ukazuje ale něco důležitého: pohyb nemusí mít jedinou správnou podobu. Někdo potřebuje klidnější jógu, někdo strukturu pilates, někdo plynulost čchi-kungu a jiný hudbu a tanec.
Možná se tedy věda pomalu posouvá od otázky „Pomáhá jóga?“ k mnohem užitečnější otázce: „Jaký druh pohybu může pomoci tomuto člověku, v této situaci, a v dávce, kterou dokáže skutečně žít?“
A nezapomeňte, že Při onkologickém onemocnění nebo po léčbě je vhodné podobu a intenzitu pohybu konzultovat s ošetřujícím týmem a zvolit lektora, který umí praxi bezpečně přizpůsobit.
MIND: Může šavasana zachránit sportovce před stresem?
Dospívající závodní sportovec má zvláštní pracovní náplň. Má podávat výkon, zvládat školu, regenerovat, nerozpadnout se pod očekáváním okolí a ideálně u toho působit, že ho všechno ohromně baví. Nová studie z Indie zkoumala, jestli by mu vedle trenéra, fyzioterapeuta a nekonečného praní funkčních triček mohla pomoci také jóga.
Výzkumníci zapojili 88 závodních sportovců na okresní úrovni. Průměrný věk byl necelých 16 let. Náhodně je rozdělili do dvou stejně velkých skupin: jedna pokračovala v běžném režimu, druhá absolvovala osm týdnů strukturované jógové praxe.
Program kombinoval ásany, pránájámu a meditaci. Po osmi týdnech měla jógová skupina ve srovnání s kontrolní skupinou nižší skóre stresu, úzkosti a depresivních příznaků a lepší celkovou duševní pohodu. Rozdíly byly podle autorů středně velké až větší.
Zní to skvěle. Teď přichází údaj, který se do titulku obvykle nevejde: mladí sportovci cvičili jógu 60 minut denně, šest dní v týdnu.
Kdybychom stejnou dávku naordinovali běžnému dospělému člověku, část psychické úlevy by možná přišla už ve chvíli, kdy by kvůli józe přestal stíhat e-maily, domácnost a sociální sítě :)
Výzkumníci sledovali i několik tělesných hodnot. U jógové skupiny zaznamenali nižší klidovou tepovou frekvenci a vyšší periferní saturaci kyslíkem. Jóga sportovcům může nabídnout prostor, kde tělo není jen nástroj k rychlejšímu času nebo vyššímu skóre.
Ásany rozvíjejí sílu, rovnováhu a vnímání těla. Práce s dechem může pomoci zpomalit před závodem nebo po něm. Meditace trénuje schopnost všimnout si nervozity, aniž by člověk musel okamžitě poslechnout každou katastrofickou myšlenku. A šavásana je možná jediná sportovní disciplína, ve které dostanete pochvalu za to, že se nehýbete.
SOUL: 11 jógových minut, když není na nic čas
Meditace má jeden poněkud nepraktický problém: nejvíc by se nám hodila právě ve dnech, kdy na ni podle vlastního názoru nemáme čas. Ráno nestíháme, přes den pracujeme a večer už místo vědomého pozorování myšlenek nevědomě pozorujeme třetí díl seriálu.
Pro všechny, kdo plánují začít meditovat „až bude trochu klid“, má nový výzkum povzbudivou zprávu. Jóga nidra nemusí trvat hodinu. A kratší verze nemusí být automaticky horší.
Studie zveřejněná v roce 2026 pracovala s daty 255 dospělých, převážně žen, s průměrným věkem kolem čtyřiceti let. Účastníci byli náhodně zařazeni do skupiny s jedenáctiminutovou jógou nidrou, třicetiminutovou verzí nebo desetiminutovým poslechem instrumentální hudby. Program trval osm týdnů a probíhal doma pomocí zvukových nahrávek.
Krátká nidra nebyla jen expresním zdřímnutím. Obsahovala formulaci osobního záměru neboli sankalpy, zjednodušené vedení pozornosti levou a pravou stranou těla, krátké uvědomění dechu a pozorování myšlenek a emocí bez hodnocení. Delší verze přidala podrobnější procházení těla, delší práci s dechem, vnímání protikladů a pozornost věnovanou energetickým centrům.
Obě skupiny s jógou nidrou zaznamenaly v původním vyhodnocení malé příznivé změny u psychických a stresových ukazatelů. Jedenáctiminutová varianta souvisela s poklesem vnímaného stresu, přemílání myšlenek, úzkostných a depresivních příznaků a se zlepšením životní spokojenosti a kvality spánku ve srovnání s čekací kontrolní skupinou. U některých výsledků se změnily také ukazatele denního profilu kortizolu.
FUN: Gen Z vyměnila panáky za pilates. Seznamte se s wellness darty
Představte si univerzitní párty. Před domem stojí stovky mladých lidí, hraje hudba a všichni mají sportovní oblečení. Zatím běžný studentský život. Potom ale místo kelímků vytáhnou podložky, protáhnou se, vyrazí na společný běh a nakonec si dají matchu.
Vítejte na wellness darty.
Slovo „darty“ vzniklo spojením day a party a v americkém univerzitním slovníku tradičně označuje večírek, který začne ještě za denního světla. Student Aydan Child a komunita Peak Pulse mu dali nový program: skupinový běh, pilates, studená lázeň, káva nebo matcha a hlavně společenská událost, na kterou se přichází v legínách místo flitrů.
Video z jedné takové akce se v září 2026 rozšířilo po sociálních sítích. Část internetu v něm viděla zdravější budoucnost, část konec mládí, jak jsme ho znali. Starší generace začaly vzpomínat na dobu, kdy regenerace znamenala hranolky ve čtyři ráno a jediným dechovým cvičením bylo zjišťování, zda člověk ještě žije.
Generace, která nechce přijít o sobotu
Peak Pulse začal jako běžecký klub na Floridě a postupně rozšířil akce do několika měst. Child říká, že cílem není zakázat studentům klasické večírky. Jde o další možnost, jak se potkat – takovou, po které lze jít v pátek večer ven a v sobotu ráno stále fungovat.
Je lákavé vyhlásit, že Gen Z definitivně vyměnila alkohol za elektrolyty. Data jsou však méně instagramově čistá. Dlouhodobá americká studie Monitoring the Future ukazuje, že mezi mladými lidmi studujícími vysokou školu klesl podíl těch, kteří pili alkohol v posledních 30 dnech, z 61,3 % v roce 2014 na 52,1 % v roce 2024. Klesalo také nárazové pití. Jiné novější průzkumy ale naznačují, že s vyšším věkem a příjmem část Gen Z alkohol objevuje nebo se k němu vrací.
My bychom wellness darty klidně vyzkoušely. Pohyb necháme, matchu také. Pouze zatím ověřujeme, zda se prosecco dá při dostatečně hlubokém přesvědčení počítat jako iontový nápoj :)
Přejeme vám hezké babí léto a přicházející podzim. Těšíme se na vás na našich akcích. Budeme moc rády, když se k nám připojíte na Jógu, svařák, perníček a adventní věnce, které budeme společně vyrábět v neděli 22/11 tradičně U Srubu.
Neli & Kami
Komentáře